Už dlouho jsem snila o místě, kde bych mohla po náročném dni jen tak posedět s knížkou a šálkem kávy, poslouchat zpěv ptáků a nechat myšlenky volně plynout. O malé oáze klidu přímo u domu. A co by mohlo být lepší než vlastní dřevěná terasa? Ten pocit bosých nohou na hřejivém dřevě, vůně přírodního materiálu a vědomí, že jsem si kousek přírody přitáhla blíž k domovu.
Myšlenka na vlastní terasu ve mně zrála několik let. Prohlížela jsem si inspiraci na internetu, v časopisech, a obdivovala dřevěné terasy u přátel. Líbila se mi ta jejich přirozenost a schopnost dokonale splynout se zahradou. Věděla jsem, že to nebude projekt na jedno odpoledne, ale o to víc jsem se těšila na tu cestu – od prvotního nápadu až po finální realizaci.
Prvním krokem bylo samozřejmě plánování. Kde přesně terasa bude? Jak velká? Z jakého materiálu? Začala jsem se probírat různými možnostmi terasových prken. Každé dřevo má své kouzlo – exotické dřeviny lákají svou odolností a sytými barvami, zatímco třeba sibiřský modřín nabízí krásnou kresbu a příznivější cenu. Bylo to dilema, ale zároveň vzrušující proces objevování. Člověk se při tom naučí tolik nových věcí! Například jsem netušila, jaký je rozdíl mezi různými typy podkladních konstrukcí nebo jak důležitý je správný sklon pro odtok vody.
Když jsem měla jasnější představu o vzhledu a materiálu, přišla na řadu techničtější část – příprava podkladu. Náš terén u domu není zrovna ideálně rovný, takže jsem hledala řešení, jak vytvořit stabilní a vodorovný základ pro podkladní hranoly. Narazila jsem na systém, který využívá výškově stavitelné terče, a hned mi bylo jasné, že tohle bude ta správná cesta. Možnost přesně vyrovnat nerovnosti a zajistit dostatečné odvětrání dřeva zespodu mi přišla geniální.
S přípravou podkladu a výběrem hlavního materiálu souvisel i výběr všech těch „drobností“, které ale ve výsledku hrají obrovskou roli. Například správné spojovací prvky. Aby terasa dlouho vydržela krásná a pevná, je naprosto klíčové použít kvalitní vruty do dřeva, ideálně nerezové, které odolají povětrnostním vlivům. Člověk by nevěřil, na kolik detailů je potřeba myslet!
I když moje terasa ještě není úplně hotová – čeká mě finální pokládka prken a následná péče v podobě ochranného nátěru – už teď cítím obrovskou radost z toho, co se rýsuje. Každý krok, od prvotního snu, přes studování informací třeba o tom, jaké smrkové palubky by se hodily na případné zastřešení, až po samotnou práci, je malým dobrodružstvím. Mimochodem, když už mluvíme o palubkách, zaujaly mě i saunové palubky, i když to je zase jiný příběh a jiný projekt do budoucna.
Celý proces plánování a postupné realizace dřevěné terasy je pro mě skvělou zkušeností. Učím se trpělivosti, pečlivosti a zjišťuji, že i s trochou šikovnosti a dobrými materiály si člověk může splnit sen o krásném venkovním posezení. A i když se třeba rozhodnete svěřit realizaci odborníkům, mít přehled o tom, co všechno stavba dřevěné podlahy venku obnáší, určitě není na škodu. Ten pocit, až si na ni poprvé sednu s tou kávou, bude k nezaplacení.
