Do účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., upravujícího spotřebitelské úvěry a jejich poskytování, zbývá méně jak 3 měsíce. V návaznosti na Business Breakfast, pořádanou Asociací právní ochrany a Institutem aplikovaného práva lze říci, že již nejen významní hráči, ale i malí poskytovatelé a zprostředkovatelé úvěrů začali po prázdninách opravdu aktivně řešit nutné procesní změny a školení ve svých společnostech.
Hlavním tématem setkání, které se uskutečnilo 6. září 2016, bylo rozebrání podmínek nového zákona a diskuse o jejich reálné implementaci v praxi. Součástí tříhodinového nabitého programu bylo mimo jiné představení konkrétních požadavků na zkoušku odborné způsobilosti, přípravu interních procesů a předpisů a náležitosti žádosti o oprávnění k ČNB. Velký zájem zúčastněných nebankovních poskytovatelů byl o informace k oblasti posuzování úvěruschopnosti žadatele, kde nový zákon přináší řadu nových požadavků i dopadů při jejich neplnění. Naopak zprostředkovatelé úvěrů zbystřili pozornost při diskusi o odpovědnosti poskytovatelů a s ní logicky souvisejících zvýšených požadavcích na dohled a kontrolu zprostředkovatelů. Zprostředkovatelé, kteří chtějí být úspěšní i v novém prostředí po účinnosti zákona, se musí promptně přetransformovat.
Z diskuse se zástupci nebankovních společností jasně plyne, že si společnosti začaly uvědomovat, že všichni jejich pracovníci budou muset splňovat zákonné požadavky, jinak nebudou moci ve své činnosti pokračovat. “Asociace právní ochrany registruje nárůst zájmu o osobní konzultaci k tomuto tématu o 300% ve srovnání s předchozím měsícem,” říká Bedřich Vít.
Zajímavé byly i postřehy zúčastněných zástupců společností k některým ustanovením zákona, které podle nich nereflektují reálnou praxi. Diskusi tak vyvolal například §60 zákona zavádějící povinnou zkoušku odborné způsobilosti, kterou musí ve formě univerzálního souboru zkouškových otázek absolvovat všichni pracovníci, kteří se ve společnosti na poskytování úvěru jakkoli (i jen minimálně) podílí. Tak se například operátoři v call centrech musí vzdělat ve vymáhání pohledávek nebo prodeji pojistných produktů, i když žádné pojištění nenabízí nebo naopak pracovníci úvěrového schvalování se budou školit v produktových znalostech či regulaci trhu a jeho subjektů.
Zkouška odborné způsobilosti se skládá u akreditované osoby, kterou na trhu zatím neevidujeme. Z průzkumu, který prováděla Asociace právní ochrany, vyplývá, že o akreditaci bude žádat cca deset subjektů s tím, že převážná část je z řad velkých společností, které zkoušky budou organizovat jen pro vlastní potřeby.
V návaznosti na nezbytnou přípravu na zkoušku odborné způsobilosti se účastníci zajímali o možnosti školení. Podle Bedřicha Víta je nejvhodnější formou e-learning, který nabízí jednoduché, rychlé a levné řešení, jak ke svým zaměstnancům dostat základní nutné znalosti, které potřebují získat před účinností zákona. “Asociace právní ochrany nabídne e-learningové školení za velmi konkurenceschopnou cenu. S dokončením finálního obsahu čekáme na zveřejnění zkouškových otázek ČNB,” dodal Bedřich Vít.
Finální podmínky pro akreditované osoby, stejně jako rozsah zkoušky, její průběh a hodnocení stanovuje vyhláška ČNB. Její poslední verze, stále ve stádiu návrhu, byla před několika dny publikována ČNB. Jelikož poslední verze obsahuje významné změny oproti předchozímu návrhu, především v oblasti počtu zkouškových otázek a trvání zkoušky, je zřejmé, že se ČNB problematice na své straně věnuje a vyhláška je stále živým dokumentem.
Příští setkání proběhne 27.9. a budeme ne něm řešit nutné změny v oblasti smluvních ujednání a stanovení výpočtu sankcí. Komunikovat na toto téma s Vámi bude advokát, exekutor, soudce a insolvenční správce.
Článek zpracoval Bedřich Vít Dip.MgMt., MBA
