Brno, 10. listopadu 2026
Plynové kotle si i nadále drží na českém trhu s vytápěním významnou pozici. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v loňském roce na tuzemský trh dodáno téměř 75 tisíc těchto zařízení, přičemž 99 procent z nich tvořily kondenzační modely. Evropská komise mezitím na konci minulého roku upravila návrh pravidel, který mohl od roku 2029 prakticky zastavit prodej samostatných plynových kotlů. Nově přepracovaný návrh počítá s vyššími požadavky na účinnost, definitivní znění ale zatím schválené není. Přísnější pravidla čekají také novostavby, pro něž má od roku 2030 platit bezemisní standard.
Na českém trhu se zatím žádný prudký propad zájmu o plynové kotle neprojevil. Statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu ukazují, že v roce 2025 bylo na český trh dodáno celkem 74 961 plynových kotlů do výkonu 50 kW. Především kondenzační kotle mohou být pro domácnosti s plynovou přípojkou cestou při výměně dosluhujícího zařízení, protože jejich instalace obvykle znamená menší zásahy do domu než kompletní změna způsobu vytápění.
„Kdo dnes vybírá nový plynový kotel, měl by sáhnout po kondenzační technologii a ptát se na sezónní účinnost, nikoliv pouze na cenu. Takový kotel využívá i teplo z vodní páry ve spalinách, díky čemuž pracuje účinněji než starší typy,“ vysvětluje Roman Švantner, produktový manažer společnosti Enbra. Přínos výměny podle něj vždy záleží na technickém stavu objektu a parametrech otopné soustavy. U staršího rodinného domu s radiátory může moderní kondenzační kotel navázat na stávající rozvody a zároveň snížit spotřebu plynu oproti zastaralému zařízení. „Rozhodující je správné dimenzování výkonu, nastavení regulace a teplota vody vracející se do kotle,“ dodává Švantner.
Evropská komise původní omezení zmírnila
O budoucnosti plynového vytápění se v posledních letech vedou debaty hlavně kvůli evropské legislativě. Návrh revize nařízení o ekodesignu z roku 2023 počítal s tím, že od září 2029 budou muset nově uváděné zdroje tepla dosahovat minimální sezónní energetické účinnosti 115 procent.
„Takovou hranici by samostatné plynové kotle nedokázaly splnit, což by v praxi znemožnilo jejich další uvádění na evropský trh v dosavadní podobě. V Česku má přitom plynové vytápění stále silné postavení, zejména v regionech s rozsáhlou plynárenskou sítí. Jen v Jihomoravském kraji odebíralo podle nejnovějších statistik zemní plyn přes 342 tisíc domácností. Změna evropských pravidel by tak měla značný dopad na nabídku vytápěcích technologií v těchto oblastech,“ vysvětluje odborník.
Na přelomu kalendářního roku 2026 ale Evropská komise předložila upravenou verzi návrhu, která původní hranici vypustila. Podle nového znění by se minimální sezónní energetická účinnost plynových kotlů do výkonu 70 kW měla zvýšit ze současných 86 na 92 procent. Řada kondenzačních kotlů této hodnoty dosahuje už dnes, uvádějí odborníci z oboru. Návrh však stále prochází legislativním procesem a výsledné požadavky se mohou ještě změnit. Pravidla ekodesignu se navíc vztahují na nově uváděné výrobky, takže samotné zpřísnění parametrů neznamená povinnost vyměnit zařízení, která už jsou v provozu.
Pro výrobce i dodavatele technologií tak zůstává hlavním tématem další zvyšování účinnosti a technických parametrů kotlů. „Majitelé domů by se při nákupu měli zajímat také o rozsah regulace výkonu, servisní dostupnost a možnost propojení s dalšími prvky otopné soustavy. Vyšší účinnost samotného zařízení totiž ještě nezaručuje odpovídající úsporu při jeho provozu,“ uvádí Švantner.
Novostavby budou od roku 2030 pod přísnějším režimem
Nejvýraznější změny se mají dotknout především nové výstavby. Podle evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) musí nové budovy ve vlastnictví veřejných subjektů splňovat požadavky na bezemisní provoz od roku 2028 a všechny ostatní novostavby od roku 2030. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto letos na podzim představilo návrh novely zákona o hospodaření energií, která má nové evropské požadavky převést do českého práva. Podle ministerstva už přibližně 64 procent nové výstavby navrhovaný bezemisní standard zcela splňuje a zhruba tři čtvrtiny novostaveb dnes využívají bezemisní zdroj vytápění.
Volba zdroje tepla se tak bude čím dál víc odvíjet od typu budovy i plánovaných investic. Ve starším domě s funkční plynovou přípojkou a radiátorovou soustavou může být výměna kotle za moderní kondenzační model ekonomicky dostupným řešením. „Pro majitele stávajícího domu se tak moc nemění. V případě novostaveb, na které se budou od roku 2030 vztahovat nové požadavky, je ale dobré uvažovat o bezemisním zdroji od samého začátku, třeba o tepelném čerpadle,“ radí Švantner.
Důležitou roli může sehrát i propojení plynového kotle s dalšími technologiemi, například v hybridním systému. Ekonomický přínos takového řešení ale závisí na cenách energií, investičních nákladech i technických možnostech domu. „Plynový kotel dnes dává smysl, pokud je správně vybraný a navržený. Právě posouzení celého vytápěcího systému by mělo předcházet každé větší investici,“ upozorňuje Švantner. Z dlouhodobého hlediska bude pro vlastníky důležité také to, zda systém umožní případnou budoucí modernizaci a přizpůsobení změnám v energetice.
O společnosti ENBRA
Firma ENBRA byla založena roku 1991 a od svých počátků až do dnešní doby se profiluje jako klíčový hráč v oblasti technického zařízení budov. Obchodní a zakázkové aktivity společnosti zahrnují mimo jiné také oblast měření spotřeby vody a tepla, indikace dodaného tepla v bytech, rozúčtování nákladů na vytápění, dodávky bojlerů, kotlů, tepelných čerpadel, energetické audity budov a mnoho dalšího. Společnost ENBRA provozuje rovněž nejrozsáhlejší síť špičkově vybavených autorizovaných metrologických středisek v ČR a SR.
Zdroj: csanews.cz
