Péče o děti je dennodenní radost, ale také stres a vyčerpání. Ráno vstanete a vaše první myšlenky patří dítěti. Jak se vyspalo? Neměli bychom už vyrazit do školky? Celý den se nese v podobném duchu. Nezáleží na tom, zdali jsou vašemu potomkovi tři měsíce, nebo tři roky.
Ať děláte cokoliv, podvědomě neustále hledáte očima, kde je, co dělá a jestli se na sebe náhodou nehodlá svrhnout hrnec s horkou vodou. Doufáte, že až mu bude o pár roků více, váš strach o něj poleví. Bude přece rozumnější, samostatnější. Ale ani školní docházka není cesta lehká a bezstarostná. Když se dítěte zeptáte, co dělali ve škole, pravděpodobně se ozve „nic“ či jiná, podobně krátká odpověď.
Musíte zapojit své detektivní dovednosti, abyste se dozvěděli, že je potřeba naučit se na test, že se vybírají peníze na divadlo a že spolužačka Janička má mnohem hezčí, tedy dražší, aktovku. S klidem samotného Buddhy dáte prát další tričko špinavé od omáčky, podle níž poznáte, co bylo k obědu, a pustíte se do kontroly domácích úkolů.
Nikdo se pak nemůže divit vaší úlevě, když dítě po náročném čtení pohádek konečně usne, a vy máte chvíli jen pro sebe. Nalijete si skleničku vína, sednete na pohovku a pustíte si romantickou komedii, nad kterou váš partner jen nechápavě zavrtí hlavou a jde radši spát. Jak tak sedíte a popíjíte víno, začnou se vám v hlavě objevovat neodbytné myšlenky: „Neměla bych se přeci jen podívat po nové aktovce?
Je potřeba koupit novou krabičku na svačinu. A není již čas začít shánět potřeby pro dalšího člena rodiny, který se připomíná kopáním v dutině břišní?“ Začíná na vás doléhat hrůza z toho, co vše je potřeba koupit, naštěstí si však vzpomenete na radu kamarádky. Vypnete televizi, na kterou se už stejně nesoustředíte, otevřete na notebooku srovnávač dětského zboží Babee a stále se sklenkou v ruce pořídíte novou aktovku, box na svačinu i hračky. Při prohlížení najdete i krásné škrabací obrázky pro neteř. Zatímco se partner převaluje v posteli, vy jste právě nakoupila vše důležité a můžete jít s klidnou myslí spát.
